S technikou se zakladatel automobilky Ferruccio Lamborghini setkával již od raného dětství, neboť se narodil do rodiny zámožného zemědělce v italském Centu. Psal se tehdy 28. duben 1916.
Po studiu techniky v Boloni jej zastihla 2. světová válka. Tu prožil u nákladních automobilů italského vojska v Řecku na ostrově Rhodos, kde působil v roli mechanika až do svého zajetí v roce 1944. Po válce se vrátil domů, kupoval staré vojenské automobily a přestavoval je na traktory. Ty byly v poválečné Itálii hodně žádané. V tomto odvětví byl poměrně úspěšný a záhy získal kapitál na další rozvoj. Tehdy se rovněž začal poohlížet po automobilovém sportu. Od roku 1946 ladil na vyšší výkon populární Fiaty Topolino, v roce 1948 se dokonce zúčastnil populárního závodu Mille Miglia.
Od roku 1949 již Ferruccio stavěl traktory své vlastní konstrukce a jeho obchod vzkvétal. Věnoval se rovněž výrobě klimatizačních zařízení. Záhy si zakoupil několik sportovních vozů Mercedes, Ferrari a Jaguar. Když se mu u Ferrari porouchala slabá spojka, nahradil jí spojkou Borg & Beck, určenou pro traktory a automobil překvapivě bez problémů fungoval. Toto řešení údajně rozzuřilo Enza Ferrari, který Lamborghiniho za toto řešení slovně napadl. Ten se následně rozhodl postavit si v Sant´Agata Bolgnese svou vlastní továrnu na sportovní vozy a Ferrarimu vzdorovat automobily vlastní konstrukce.
Lamborghini rovněž přetáhl od Ferrariho kvalitní inženýry. Giotto Bizzarini pro něj zkonstruoval dvanáctiválec s výkonem 300 kW/11000 ot./min. Ten se však Lamborginimu zdál přehnaně výkonný a vysokootáčkový motor chtěl předělat s ohledem na jeho maximální životnost. V roce 1964 se rozběhla sériová produkce vozu 350 GT, který se vyráběl dva roky. Pod jeho konstrukcí jsou podepsáni mimo jiných i Gianpaolo Dalara a Paolo Stanzani, design hliníkové! karoserie si vzal na starosti Franco Scaglione. V krátké době Ferruccio nasadil na trh další modely – 400 GT (1966-1968) a jedinečnou Miuru (1966-1973). Ta přinesla automobilce kýžený zisk, který pomohl sanovat ztráty traktorky. Přepůlením vidlicového dvanáctiválce z Miury vznikl šestiválec, který byl vzadu napříč osazen do čtyřmístného prototypu, který dostal jméno Marzal. Jeho karoserie navržená Marcellem Gandinim byla specifická ukotvením páru dveří ve střeše. Lamborghini vůz vystavil na autosalonu v Ženevě, ale po vlažném přijetí veřejností jej na čas poslal k ledu. Na jeho základech vznikla později Espada. Ta měla premiéru v roce 1968, měla konvenční závěsy dveří a vidlicový celohliníkový V12 o objemu čtyř litrů a výkonu 257 kW. Ve výrobě zůstala deset let a byla jedním z nejúspěšnějším vozů značky. V roce 1971 začal Ferruccio rovněž vyrábět vysokovýkonné motory pro závody lodí. Tyto agregáty se používaly ve dvojici pro jednu loď a jejich výkon se pohyboval okolo 1000 k.
V roce 1972 se Lamborghiniho podnik dostal do vážných potíží. Traktorku proto Ferruccio prodal skupině Same (dnes Same Deutz Fahr) a výrobu supersportů Lamborghini převzali švýcarští podnikatelé Georges-Henri Rossetti a René Lemier. Zbylý balík 49 % akcií automobilky prodal Ferruccio po ropné krizi v roce 1973, kdy na automobilový svět dolehla recese. V roce 1977 firma dokonce zkrachovala. Automobilce chyběl provozní kapitál a výrobu musela financovat z vybraných záloh na objednané automobily. V této nelehké době vznikly mimo jiné vozy Jarama (1970-1978), Countach (1973-1982), Urraco (1975-1979), Silhouette (1976) a Jalpa (1981). V letech 1980-1987 vlastnil v problémech se zmítající automobilku Patrick Mimram, který jí následně prodal americkému Chrysleru.
Ten oprášil zašlou slávu italské automobilky legendárním modelem Diabolo (1990). V době vlastnictví Lamborghini americkým Chryslerem umírá zakladatel automobilky Ferruccio Lamborghini, jehož srdce dotlouklo 20. února 1993.
Mezi roky 1989-1993 se automobilka angažovala i ve Formuli 1, když dodávala pohonné jednotky týmům Lola, Lotus, Ligier, Minardi a Larrouse. Chrysler si italskou perlu neponechal ve vlastnictví moc dlouho a v roce 1994 ji prodal firmě Megatech, od níž ji po čtyřech letech koupil německý gigant Volkswagen. Ten konečně přinesl do firmy potřebnou finanční stabilitu a zařadil jí do sportovní větve svého koncernu.