Automobilku s trojzubcem ve znaku, jednu z perel italského automobilového průmyslu, založili 14.12.1914 v Boloni bratři Maseratiové.
Alfieri, Bindo, Carlo, Ettore, Ernesto a Mario se okolo automobilů pohybovali od počátku 20. století, Alfieri, Bindo a Ernesto mimo jiné stavěli závodní vůz pro firmu Diatto. V roce 1926 se ale Diatto zkrachoval, a to vedlo k založení vlastní značky Maserati. Vyrobený vůz byl přejmenován na Maserati Tipo 26 a s Alfierim za volantem zvítězilo v roce 1926 ve slavném závodě Targa Florio. Maserati stavělo závodní vozy s 4, 6, 8 a 16ti válcovými motory. V roce 1932 zemřel Alfieri, ale jeho tři bratři Bindo, Ernesto a Ettore firmu udrželi a stavěli další vítězné vozy.
Orsiho éra
V roce 1938 ovšem prodali své podíly rodině Omara Orsiho, který společnost o tři roky později přesunul do nedaleké Modeny, kde sídlí dodnes. Bratři Maseratiové ve firmě i nadále působili jako konstruktéři, a to až do roku 1947. Poté se vrátili do italské Boloně, kde založili novou značku OSCA. Během druhé světové války firma vyráběla komponenty pro italský válečný průmysl, připravovala ale i šestnáctiválcový vůz pro Benita Mussoliniho, jehož vývoj nebyl dokončen. Po konci války se firma vrátila k závodním autům a úspěchy sbíraly hlavně vozy série A6. K firmě přišli zkušení inženýři Giulio Alfieri, Vittorio Bellentani a Gioacchino Colombo, které vedl bývalý konstruktér Fiatu a Ferrari Alberto Massimino.
V padesátých letech minulého století byl hlavní hvězdou italské značky argentinský jezdec Juan-Manuel Fangio, v roce 1957 získal s vozem 250F mistrovský titul. Dalšími špičkovými jezdci Maserati byli mimo jiné Toulo de Graffenried, Louis Chiron, Prince Bira či Enrico Platé.
V roce 1957 se kvůli Guidizzolově nehodě rozhodl tovární tým Maserati stáhnout ze závodních tratí, nicméně příprava vozů pro soukromníky pokračovala i nadále. Maserati se ale stále více zaměřovalo na silniční vozy. Giulio Alfieri postavil šestiválcové coupé 2+2 s hliníkovým šasi Carrozzeria Touring nesoucí označení 3500, podobnou konstrukci dostal do vínku i model 5000 s maloobjemovým V8. Dalším modelem byl v roce 1962 Sebring, karosovaný společností Vignale. O rok později vyjelo kupé Mistrall a v roce 1964 Spider, oba vozy pocházely z pera Pietra Fruy. Frua zkonstruoval i první čtyřdveřový automobil značky, model Quattroporte (1963). V roce 1967 bylo představeno dvousedadlové kupé Ghibli, o dva roky jej doplnil kabriolet.
Pod vlajkou Citroënu
Rok 1968 znamenal pro Maserati další významnou změnu, automobilku totiž převzal francouzský Citroën. V čele firmy nadále setrval Adolfo Orsi. Vyvinuty byla nové modely a jejich výroba probíhala v mnohem větších počtech než dříve. Citroën si od Maserati například půjčil know how a pohonné jednotky pro svůj model SM, Maserati naopak využilo hydraulickou technologii Citroënu. V roce 1971 přišlo na trh Maserati Bora, první masově vyráběné Maserati s motorem uprostřed, krátce na to pak i modely Merak a Khamsin. Druhá generace modelu Quatroporte měla sdílet komponenty s Citroënem SM, do výroby se ale nikdy nedostala. Přelom znamenala v roce 1973 ropná krize, která nepřála žíznivým sportovním automobilům. Ambiciózní projekty byly pozastaveny a o rok později vyhlásila firma bankrot.
Návrat s de Tomasem
S podporou italské vlády firma přežila a v roce 1975 se do jejího čela postavil bývalý argentinský závodník Alessandro de Tomaso. Ten ovládal i motocyklovou značku Benelli a s jejím pomocí odkoupil Maserati od Citroënu. O rok později vyjely nové modely Kyalami a Quattroporte III. V osmdesátých letech minulého století opouštělo Maserati filozofii motoru uprostřed a do popředí se draly vozy s motorem vpředu a pohonem zadních kol, jakým byl například Maserati Biturbo. Jemu byly příbuzné modely Karif a kabriolet Spyder od Zagata, poslední variací na Biturbo bylo Maserati Racing. Na jeho základě vyrostly další dva modely Shamal (1990) a Ghibli II (1992).
Pod křídly Fiatu a Ferrari
V roce 1993 se stal majitelem modenské automobilky koncern Fiat. Pod jeho vedením přitekly tolik potřebné prostředky a firma zažívala renesanci. V roce 1997 odprodal Fiat polovinu akcií automobilce Ferrari a italská ikona Maserati o dva roky později zcela ovládla. Ferrari poté udělalo z Maserati svou luxusní divizi, vystavělo rovněž novou továrnu. V roce 1999 poprvé vyjel jediný typ vzniklý pod vedením Fiatu, konkrétně model 3200 GT. Dvoudveřové kupé poháněl osmiválec do V s dvojicí turbodmychadel o objemu 3,2 l a výkonu 370 k. Od roku 2002 se do něj montoval atmosférický V8 od Ferrari s automatizovanou manuální převodovkou.
Synergie s Ferrari přinesla Maserati špičkové technologie, jež dopomohly k vývoji supersportu MC12. Ten technicky vychází z Ferrari Enzo, převzal základ šasi i pohonnou jednotku a vznikl v pouhých padesáti exemplářích. Úspěšná je i pátá generace luxusního sedanu Quattroporte s motorem V8 4,2 l a rovněž kupé Gran Turismo. Od roku 2002 působí Maserati i na americkém trhu. Model MC12 boduje i šampionátu FIA GT, v letech 2005 – 2007 získal třikrát týmový titul.
V roce 2005 opustilo Maserati křídla Ferrari a společně se značkou Alfa Romeo se zařadilo do sportovní divize Fiatu.
