Encyklopedie automobilů a historie automobilek
Úterý, 23. 5. 2017

Archív

Jensen Motors

Jensen Motors Ltd. byl britský výrobce sportovních a užitkových automobilů, sídlící ve West Bromwichi.

Firmu založili bratři Alan a Richard Jensenovi. Ti v roce 1934 zakoupili po smrti předchozího majitele karosárnu W.J. Smiths & Sons, ve které pracovali. Po převzetí podniku pokračovali jako nezávislý výrobce karoserií, vyráběli zejména pro automobilky Morris, Singer, Standard a Wolseley. Zároveň zahájili vývoj vlastního vozu s pracovním názvem White Lady (Bílá paní), který se o rok později představil v sériové podobě jako Jensen S-Type.

 V době před a během 2. světové války byla britská automobilka zapojena do válečné výroby, vyráběla hlavně nákladní automobily pod značkou JNSN, díly pro tanky a speciální vozidla.

Konstruktéři automobilů ale během války nezaháleli a hned v roce 1946 byl na trh uveden luxusní čtyřdveřový sedan Jensen PW (post war). Zpočátku jej poháněl řadový osmiválec Meadows o objemu 3860 cm3, který ovšem trpěl vibracemi, které se konstruktérům nedařilo odstranit. Použili proto agregáty Nash shodné konstrukce o objemu 4205 cm3 a posléze šestiválce OHV o objemu 3993 cm3 z Austinu Sheerline. Celkem vzniklo pouze okolo 20 kusů tohoto automobilu.

V roce 1950 získal Jensen kontrakt od British Motor Corporation na výrobu karoserií pro čtyřkolku Austin Gipsy. Zároveň zahájil výrobu sportovního kupé Interceptor, které se vyrábělo až do roku 1957. Pod jeho konstrukcí je podepsán Eric Neale, který přišel od konkurenčního Wolseley.

Neale se rovněž postaral o podobu modelu 541, který se poprvé ukázal v roce 1955. První prototyp elegantního kupé ještě obdržel  hliníkovou karoserii, sériová verze ovšem dostala karoserii z laminátu, jehož lehké panely byly přichyceny k trubkovému šasi. Řadový šestiválec OHV o objemu 3993 cm3 z Austinu Sheerline vozu uděloval max. rychlost 112 mil/h.

   

Nástupcem řady 541 byl v roce 1962 model CV8, jehož konstruktérem byl Kevin Beattie. Karoserie čtyřmístného kupé zůstala laminátová, pouze dveřní panely byly z hliníku. Více než šestilitrový motor Chrysler V8 spolupracoval s třístupňovou automatickou převodovkou Torqueflite, na všech čtyřech kolech byly kotoučové brzdy Dunlop.     

Další variací na téma sportovního vozu se stala druhá edice modelu Interceptor, jehož design si vzalo na starost italské studio Carrozzeria Touring z Milána. Výrobu tentokrát již kovových karoserií zpočátku kapacitně zajistila italská firma Vignale, lakované karosérie poté putovaly do West Bromwiche, kde Jensen montáž automobilu dokončil. Po problémech s kvalitou byl ale kontrakt předčasně ukončen a výrobu si v plném rozsahu zajišťoval Jensen. Stejně jako předchozí CV8 poháněl Interceptory agregát Chrysler V8 o objemu 6277 cm3, který byl spřažen s třístupňovou automatickou převodovkou Torqueflite. Řada Interceptor byla postupně rozšiřována o další karosářské varianty, v nabídce byly verze fastback, kabriolet a kupé.      

        

Od roku 1962 Jensen intenzivně pracoval na zástavbě pohonu 44 od Harry Ferguson Developments do své karoserie. Výsledkem instalace pohonu všech kol s názvem Ferguson Formula se stal model FF, představený zároveň s Interceptorem v roce 1966.  FF dostal oproti Interceptoru o 10 cm větší rozvor usnadňující zástavbu pohonu 4 x 4, rozdíly rovněž představovala řada drobných detailů na karosérii. Motor a převodovka zůstaly beze změny, výkon byl distribuován pohonem FF v poměru 37 % k předním a 63 % k zadním kolům. Brzdy dostaly předchůdce dnešních systémů ABS, systém Dunlop Maxaret. Celkem bylo vyrobeno pouze 320 kusů tohoto pokrokového automobilu, produkce skončila v roce 1971.  

V roce 1972 byla zahájena výroba dvoumístného roadsteru Jensen-Healey, o tři roky později pak i odvozeného shooting-braku Jensen GT. K pohonu obou karosářských variant byl zvolen benzinový motor Lotus 907 o objemu 1973 cm3, hliníkovým blokem, rozvodem DOHC a maximálním výkonem 144 k. Jensen-Healey vznikl v cca 10 000 exemplářích, Jensenu GT bylo vyrobeno pouze 509 ks.   

 

Jensen se nezabýval pouze výrobou vlastních automobilů, ale volné výrobní kapacity postoupil i ve prospěch jiných výrobců. Pro Austin vyráběl v 50. letech karoserie pro vozy Austin A40 Sports a Austin-Healey 100, pro Volvo připravoval na počátku 60. let karoserie modelu P1800. Zároveň se angažoval ve vývoji a výrobě Sunbeamu Tiger.

Zakladatelé firmy, bratři Jensenové, z ní odešli v roce 1966 kvůli neshodám s novým majitelem skupinou Norcros. O čtyři roky později se majoritním vlastníkem značky stal americký obchodník s auty Kjell Qvale a do řídící pozice dosadil Donalda Healeye. O šest let později pak firma zkrachovala. Na počátku třetího tisíciletí se ji pokoušeli vzkřísit noví investoři, model S-V8 se ale na trhu neuchytil. Vzniklo pouze dvacet kompletních a osmnáct částečně rozpracovaných automobilů.

  

Vyráběné automobily: 

  • Jensen S-type (1936–1941)
  • Jensen H-type (1938–1945)
  • Jensen PW (1946–1952)
  • Jensen Interceptor (1950–1957)
  • Jensen 541 (1954–1959)
  • Jensen 541R (1957–1960)
  • Jensen 541S (1960–1963)
  • Jensen CV8 (1962–1966)
  • Jensen P66 (pouze prototyp, 1965)
  • Jensen Interceptor (1966–1976)
  • Jensen FF (1966–1971)
  • Jensen-Healey (1972–1975)
  • Jensen GT (1975–1976)
  • Jensen S-V8 (2001)
 Foto: Wikipedia

Napište reakci

TOPlist