Encyklopedie automobilů a historie automobilek
Čtvrtek, 25. 5. 2017

Archív

BMW

Bayerische Motoren Werke AG
Petuelring 130
80809 München
www.bmw.de

BMW AG (Bayerische Motoren Werke AG) je německým producentem proslulých automobilů se sportovním naturelem a motocyklů. Do skupiny v čele s automobilkou  patří dále značky MINI a Rolls Royce. Na západ od našich hranic je akronym BMW vyslovován podobně jako v češtině, v severní Americe a v různých částech světa jsou automobily nazývány „bimmers“ a motocykly „beemers“. Slogan automobilky s roztočenou vrtulí ve znaku, připomínající historii původního výrobce leteckých motorů, se rovněž liší v různých částech světa. Zatímco v anglicky mluvících zemích převažuje „The Ultimative Driving Machine“ ( výjimečný, mimořádný automobil), v rodném Německu  i u nás je dobře známý „Freude am Fahren“ (radost z jízdy). Oba tyto slogany však poukazují na mimořádné jízdní vlastnosti automobilů modrobílé značky, jež oceňují řidiči po celém světě.

Kromě domácích Audi, Mercedes a Porsche patří mezi největší konkurenty BMW ostatní prémiové značky světa, mezi které lze počítat Jaguar, Cadilac, Lexus, Acura, Infinity či Lincoln.

Historie

Historie slavné značky sahá do roku 1913, kdy Karl Friedrich Rapp založil firmu BMW jako výrobce leteckých motorů. Umístění výrobní kapacity v oblasti Milbertshofen v Mnichově bylo vybráno pro své výhodné sousedství s odběratelem motorů, továrnou na letadla Gustav Otto Flugmaschinenfabrik. Původní modrobílý kulatý znak, připomínající kostkovanou vlajku Bavorska, nosí automobily BMW na kapotě dodnes.

Rok 1916 znamenal pro společnost kontrakt na dodávku motorů V12 pro Rakousko-Uhersko. K zajištění financování tak velké zakázky Friedrich Rapp našel podporu u Camilla Castaglioniho a Maxe Fritze a to znamenalo transformaci firmy na Bayerishe Motoren Werke GmbH. Takový převrat ve společnosti sebou však přinesl i jisté problémy. Rapp byl nucen opustil společnost a firma byla v následujím roce ovládnuta rakouským průmyslníkem Franzem Josefem Poppem a v roce 1918 získala současný název BMW AG.

Konec první světové války vyústil mimojiné ve versailleskou smlouvu a s ní i v zákaz produkce letadel v celém Německu. Gustav Otto byl přinucen zcela uzavřít brány své továrny a BMW změnilo svůj výrobní program na dodávku brzd pro železniční soupravy. Již rok na to však BMW představilo  první motor, určený pro motocykl zvaný Victoria, který byl zkonstruován firmou Nuremburg.  V roce 1923 vyrobilo BMW svůj vůbec první motocykl, model R32. Typ R32 poháněl vzduchem chlazený dvouválec s protiběžnými písty typu boxer, který se stal typickou koncepcí motocyklů BMW po dlouhá desetiletí a jeho pravnuci, kteří pohání současné motocykly BMW, představují nejmodernější technologii dnešní doby.

Malinký Dixi, jež byl ve skutečnosti licenční Austin Seven, započal roku 1927 automobilovou produkci v továrně v Eisenachu. Následující rok převzalo BMW tuto společnost a to znamenalo první automobil BMW 3/15. Již o šest let později opouštěly brány BMW cestovní a sportovní automobily, které byly skutečně vyvinuty pod taktovkou BMW, pod jejiž kapotami tepaly spolehlivé a moderní řadové šestiválce. Do začátku druhé světové války stihlo BMW ještě vyvinout nádherné roadstery, cestovní 327 a sportovní 328, poháněné dvoulitry, na svou dobu mimořádně vyspělými.

2. světová válka

V průběhu druhé světové války představovaly motocykly BMW R12 a R75 rozsáhlou motorizaci pro průzkumné oddíly, obrannou divizi či motorizovanou divizi Hitlera, oddílů Waffen SS a Luftwaffe. BMW bylo rovněž hlavním dodavatelem motorů a motocyklů pro Luftwafe a Wehrmacht. Letecké motory zahrnovaly verzi 801, která byla jedna z nejvýkonějších a v té době na světě dostupných. Do konce války jich bylo vyrobeno přes 30.000 kusů. BMW rovněž vyvinulo tryskový motor typ 003 a zbraně s raketovým pohonem. Společnost přiznala, že v tomto období zaměstnala mezi 25 až 30 tisíci nuceně nasazených dělníků, složených z válečných zajatců a lidí z koncentračních táborů. Na konci války byly provozy automobilky těžce bombardovány. Výrobních závodů ve východní části Německa se chopili Sověti a továrna v Mnichově byla téměř srovnána se zemí.

Doba po válce

Po válce trvalo určitou dobu, než se podařilo obnovit činnost těžce poškozených provozů. BMW bylo navíc spojenci přinuceno zastavit produkci po dobu tří let a nulová výroba automobilů se protáhla do roku 1952. Ve východním Německu byla pobočka v Eisenachu znárodněna společností Awtonelo group. Ta byla nabídnuta k prodeji, avšak v roce 1951 se BMW podařilo zabránit použití ochrané známky, jména a loga a typických dvojitých ledvinek na chladiči. Z výrobních pásů EMW (Eisenacher Motoren Werke) sjížděly poté automobily do roku 1955. V té době prováděla na západě Německa britská společnost BAC (Bristol Aeroplane Company) inspekci automobilky se záměrem produkce typů 326, 327 a 328. Tyto oficiální válečné reparace pod vedením Ing. Fritze Fiedera umožnily nově vytvořené Bristol Cars vyrábět sportovně cestovní vozy řady 400 velmi podobné BMW 327, které dokonce nesly i známou masku chladiče.

Roku 1952 přivedlo BMW na svět první poválečný osobní automobil, ale pokus dostat se do prémiového sektoru v automobilovém průmyslu se tentokrát nesetkal s velkým komerčním úspěchem. Model 507 byl navzdory silným prohlášením výrobce příliš drahý a nedosáhl vysokých prodejů. Konec padesátých let minulého století je nejčastěji spojován s produkcí kultovních minivozů Isetta.

sídlo BMW v Mnichově

V roce 1959 navrhlo vedení prodej společnosti firmě Daimler-Benz. Hlavní akcionář Herbert Quandt však na poslední  chvíli před podepsáním prodeje na základě nátlaku předsedy představenstva Kurta Golda a odborů změnil názor. Navzdory radám svých finančních poradců místo prodeje naopak navýšil svůj obchodní podíl na 50% a stal se tak strůjcem veleúspěšného obratu automobilky. Ještě ten rok BMW uvedlo na trh malý typ 700 s vodou chlazeným, vzadu uloženým motorem o zdvihovém objemu 0.697 litru, pocházejícím z R67. Tvary sportovní karoserie byly navrženy Giovanni Michelottim s uspořádáním sedadel 2+2. Úspěch na trhu zajistil BMW reputaci producenta sportovních vozů.

Frankfurtský autosalon v roce 1961 uvedl výkonný kompaktní sedan s kotoučovými brzdami vpředu a s  nezávislým zavěšením na všech kolech. Tato koncepce jen potvrdila sportovní image BMW. Vůz přinesl i další znak, jež nesou vozy modrobílé značky dodnes, takzvaný “Hofmeister kin”  nebo v hantýrce designerů “hokejka”, již představuje lomená linka kolem kolem zadních bočních oken. Nový typ 1500 byl dále vyvíjen a zdokonalován, výsledkem byly typy 1500 a 1600. V roce 1966 vyjelo kupé odvozené od typu 1600 a rok na to jej doplnil otevřený kabriolet. Tyto výtečné modely byly nazývány řadou 02 resp. 2002. Jednalo se o prapředchůdce prodejního šlágru automobilky, BMW známé trojkové řady.

Rok 1968 byl pro BMW ve znamení nových sedanů vyšší střední třídy řady 6, jednalo se o typy 2500, 2800 a z nich odvozených kupé 2,5 CS a 2800 CS. V sedmdesátých letech minulého století padly další prodejní rekordy BMW a v prosinci 1971 společnost přesídlila do současné administrativní budovy v centru Mnichova. Architektonicky bylo nové ústředí řešeno ve tvaru čtyřválce a stalo se dalším symbolem pro BMW.

V roce 1972 bylo světu představeno BMW pětkové řady navržené v té době vycházející hvězdou italského designu Marcello Gandinim, z jehož pera později vznikla řada slavných vozů značek jako Lamborghini či Maserati. V roce 1975 vyjela nová trojková řada a sedany řady 6 byly o dva  roky později nahrazeny řadou 7. Vytvoření těchto tří řad sportovních sedanů v sedmdesátých letech bylo klíčové pro další produkci a tvoří 3 základní modelové pilíře automobilky dodnes. Ostatní řady jako například kupé CS nebo M1, jež vznikly z původních 2,5 CS a 2800 CS, přicházely na svět na základě specifických požadavků trhu.

Expanze

Trend slučování automobilek, vynucený celosvětovou ekonomickou globalizací typickou pro konec dvacátého století, neminul ani mnichovskou automobilku. V období let 1994 až 2000 se pod vedením Bernda Pischetsriedera BMW pokusilo proniknout odkupem Rover Group od British Aerospace na trh velkoseriových automobilů běžné konfekce. To přineslo rozšíření portfolia o značky Rover, Mini, Land Rover a Triumph. Bohužel tato fúze nebyla správným krokem, a brzy se ukázala jako neúspěšná. BMW se nedařilo najít správnou pozici pro Rover na trhu premiových značek po boku vlastních produktů, mnohem více úspěšné však bylo BMW u značek Mini a Land Rover, které vhodně doplňovaly produkci sportovně pojatých vozů BMW a nekanibalizovaly v rámci koncernu ostatním řadám. Rostoucí ekonomické problémy koncernu, které přinášely červená prodejní čísla Roveru, vyústily v jeho prodej konsorciu Phoenix. Divize proslulých terénních automobilů Land Rover přešla pod křídla Ford Motor Company. Pouze produkce vozů Mini zůstala ve vlastnictví BMW a její prodejní úspěch přináší automobilce dodnes vysokou návratnost.

Bangle-design

Začátkem 21. století nastal další významný zvrat v automobilce. BMW podniká radikální stylistickou obměnu vzhledu svých automobilů, kterou prosazuje kontroverzní šéf designu, Američan Christopher Bangle. Nový styl reprezentovaný lomenými křivkami a náhlými přechody se nesetkal s jednoznačně kladným přijetím věrných příznivců značky a tradicionalistů. Tento odvážný počin, často nazývaný Bangle-design, způsobil možná vrásky stratégů automobilky, brzy se však ukázal jako krok správným směrem a přivedl do showroomů značky další zákazníky a znamenal nejlepší prodejní výsledky v historii značky. Přes četnou počáteční kritiku zejména avantgardních řad 5, 6 a 7, pod vedením Christophera Bangla vznikly i modely odbornou i laickou veřejností hodnocené velmi pozitivně. Jedná se zejména o komerčně dosud nejúspěšnější sedany trojkové řady (E46)  nebo BMW X5, první automobil značky typu SUV, vyráběný v americkém závodě ve Spartanburgu, společně s roadsterem BMW Z4, nástupcem rovněž populárního Z3. Zajímavým jedincem je crossover X6, technicky spřízněný s řadou X5 a rovněž vyráběný v USA.

V souvislosti s těžištěm prodejů těchto dvou modelů na americkém trhu byla jejich výroba situována na území   mimo Evropu. Kromě starého kontinentu a USA má BMW výrobní závody pro řady 3 a 5 ještě v Jihoafrické republice pro zajištění pokrytí tamějšího trhu a od roku 2003 i v Číně.

Nomenklatura BMW

V různých kombinacích mohou být použita následující písmena:

  • A = automatická převodovka
  • C = coupé
  • c = cabriolet
  • d = diesel
  • ed = efficient dynamics (soubor opatření vedoucích k udržení dynamiky i při nižší spotřebě)
  • g = pohon na CNG
  • h = hydrogen
  • i = vstřikování
  • iDrive = komunikační rozhraní ovládané kruhovým ovladačem
  • L = prodloužený rozvor
  • s = sport
  • sDrive = pohon zadních kol
  • T = touring (kombi)
  • Ti = hatchback
  • x/xDrive = systém pohonu všech 4 kol BMW xDrive

Akvizice značky Rolls Royce

Na počátku devadesátých let minulého století podepsalo BMW spolu s ROLLS ROYCE joint venture, které mělo zajistit dodávku špičkových motorů BMW pro superluxusní modely Rolls Royce Silver Seraph a Bentley Arnage. V roce 1998 však BMW prohrálo bitvu s koncernem Volkswagen  o převzetí automobilky Rolls Royce. Volkswagen předložil vyšší nabídku a za částku 430 millionů liber převzal tradičního ostrovního výrobce nejluxusnějších automobilů na světě. Navzdory tomu, že VW koupil práva k “Spirit of Ecstasy”, jež představuje znak a tvar mřížky chladiče, postrádal práva k obchodní značce Rolls Royce. Divize Rolls Royce aero engine si totiž podržela tato práva s cílem posílit své obchodní partnerství s BMW. Následně bylo BMW umožněno získat právo na “Spirit of Ecstasy” a bylo mu uděleno povolení užívat obchodní značku RR od roku 2003. VW směl do té doby produkovat automobily Rolls Royce v manufaktuře v Crewe a zaměřil proto do budoucna svůj důraz na produkci vozů Bentley.

V mezičase do roku 2003 bylo BMW postaveno před úkol, kdy bylo nutné vyvinout kompletně nový model pod svou taktovkou a v souvislosti s tím vybudoval komletně novou moderní továrnu v Godwoodu, v jejíž budovách se ručně vyrábí nový Rolls Royce Phantom, oficiálně představený na Detroit Auto show 5. ledna 2003.


TOPlist