(18.11.1906 – 2.10.1988)

 Sir Alexander Arnold Constantine Issigonis uviděl první automobil až ve dvanácti letech. I přes tento fakt se o jednačtyřicet let později nesmazatelně zapsal se svým Mini do dějin automobilismu. 

 Rodák z turecké Smymy (dnešní Izmir) nesnášel matematiku a třikrát v ní neuspěl u zkoušky na Polytechnice Battersea v Londýně. Matematiku nazýval nepřítelem každého skutečně kreativního muže.

 Jeho rodiče, Brit Constantine Issigonis a Němka Hulda Prokoppová vlastnili dnešním Izmiru  továrnu na lodní motory. V roce 1922 se museli z politických důvodů vystěhovat z rodícího se Turecka a rozhodli se přesunout svůj podnik na Maltu. Alecovi bylo šestnáct let, když jeho otec stresující situaci nepřežil.  Jeho matka ho následně odvezla do Anglie, kde jej přihlásila na studia techniky. Alec se zde rozhodl usadit a po dokončení školy začal pracovat v automobilovém průmyslu. Po krátkém působení u společnosti Humber Cars nastoupil  v roce 1935 k automobilce Morris, u níž v roce 1943 navrhl dvousedadlový vůz, který splňoval jeho vizi o konstrukci malého automobilu. O pět let později se jeho idea přetransformovala do sériové podoby modelu Morris Minor, který se vyráběl až do roku 1971.

 V roce 1952 se Morris spojil s automobilkou Austin, vnitřní půtky inženýrů obou bývalých konkurentů ale Issigonise znechutily natolik, že se rozhodl odejít k firmě Alvis, kde zkonstruoval velký sportovní sedan s motorem V8. Ten se ale do výroby nikdy nedostal. Alvis se potýkal s finančními potížemi a po jeho krachu se Issigonis vrátil do funkce vrchního inženýra ke koncernu Morris-Austin, který se v té době již jmenoval British Motor Corporation. 

 V roce 1956 nastala Suezská krize a svět se bál o zdroje ropy. Vedení firmy rozhodlo o výrobě  automobilu menšího než Minor, který by dokázal uvézt čtveřici lidí, byl by výrobně i provozně úsporný a využíval by existující pohonnou jednotku. Issigonis navrhl použití desetipalcových kol, která posunul až do rohů karoserie. Motor uložil vpředu napříč, převodovku pak umístil pod pohonnou jednotku. Tímto krokem si uvolnil ruce k návrhu prostorného interiéru, z třímetrové karoserie patřilo celých 80 procent pasažérům. Výroba Mini byla zahájena v roce 1959 a skončila až v roce 2000. Kult tohoto výjimečného modelu pokračuje i jeho dalších dvou generacích, jejichž výrobu zajišťuje německá automobilka BMW.

 Issigonis byl za své počiny povýšen Královnou Alžbětou II. do šlechtického stavu. V profesním životě byl arogantní a velmi tvrdohlavý. Marketingové výzkumy považoval za nesmysl. Nesnášel luxusně zařízené interiéry, rádio nebo komfortní sedadla považoval za prvky, které odvracejí pozornost řidiče. Byl ale velkým konstruktérem. Modely Mini, Minor a Austin 1100 patří mezi pět nejlépe prodávaných automobilů ve Velké Británii. Jeho idea automobilu s motorem uloženým vpředu napříč žije ve většině současných vozů.